MUSÍME MÍT STRACH?

MUSÍME MÍT STRACH?

MUSÍME MÍT STRACH?

Musíme mít strach?

 

Tak, jak dnes cítíme, myslíme a jednáme, tak si vytváříme svou budoucnost – jako duše na onom světě nebo v další inkarnaci.

 

            Hodně lidí říká: „Jsem nemocen.“ Nemáme nemocné myšlenky nebo pocity? Co jsme si mysleli o svém bližním? To jsou naše záznamy, které se ukazují na těle.

Naše myšlenky a slova jsou částí naší bytosti. Tak, jak je vysíláme, protože každý z nás je vysílačem, tak se chovají i vůči nám, tak se znovu k nám vrátí, protože jsme současně i přijímačem a stejné přitahuje zase stejné. Naše pozemské tělo je myšlenkové tělo. Co jsme v předešlých životech cítili, mysleli, mluvili a konali a nebylo to dosud ještě očištěné ve smyslu odstraněné, s tím jsme dnes vybaveni.

Naše lidské pocity, myšlenky, slova a činy v nás tvoří otisk, kterým jsme my sami. Z těchto komponentů vycházejí naše vášně, žádostivosti a přání a ty nás stále nutí znovu to podobné a stejné myslet, mluvit a konat. Z tohoto koloběhu se nedostaneme, dokud neodoláme svůdci, kterým jsme my sami.

 

Každý okamžik k nám promlouvá

 

            Každý z nás je každým okamžikem veden k tomu, aby se obrátil, aby změnil své chybné jednání. Jsme napomínáni přes svědomí nebo přes impulsy našeho ochranného ducha (anděla strážného), abychom svůj život vedli duchovně, abychom mysleli pozitivně a stali se nezištnými. Tím se v nás mohou zharmonizovat energie a být opět ve spojení s věčnými, kosmickými energiemi.

            Kdo se učí naslouchat a vycítit, co mu radí jeho svědomí a kdo se s tím taky vypořádá, tedy pochopí, proč se mu to či ono děje, kde je jeho slabost,  a nadále to již nebude dělat, ten postupně přestane mít strach; bude se cítit svobodnější a nesen mocnou, dobrou silou, jež ho učiní z nitra šťastným a dodá mu bezpečí a jistotu. Tou silou je prapramen – Bůh.

            Učme se ptát se sami sebe a v situacích dne se prozkoumat a poznat, tak získáme nové, síly k dalším krokům. Naše vlastní chyby a přehmaty nás potom budou stále méně děsit, protože je analyzujeme, ujasníme si co a jak a zadáme si správné jednání. Tím dosáhneme klidného svědomí, jistoty, mírnosti a stability ve svém nitru.

 

Co nám může pomoci?

 

Kouzelné slovo:  PROČ: proč se mi to stalo, proč jsem se pohádal, proč jsem se rozčílil, proč se mě to dotklo, z čeho mám strach apod.

Možná nevíme, že v blízkosti našeho fyzického srdce se v nás (od Golgaty) nachází podpůrná Kristova Boží síla, která nám chce pomáhat v každé situaci a vést nás do světla. My však máme svobodnou vůli, proto bychom měli přijít ke Kristu v nás jako první a poprosit o pomoc. Na naše otázky „proč“ nám přijdou buď obrazy nebo myšlenky a my pochopíme, co v nás bylo příčinou. Dostaví se lítost a my můžeme pak prosit o odpuštění a nadále to již nekonat a místo toho si zadat správné chování.

Další pomůckou nám může být Desatero Božích přikázání a Ježíšovo Kázání na hoře a jeho zlaté pravidlo, které zní: „Co chceš, aby ti lidé nedělali, to nedělej ani ty jim“ a obráceně: „Co chceš, aby ti lidé dělali, to jim udělej ty  jako první“.

Spojení s Kristem v nás – s vnitřním světlem a silou, nás prohřeje a vnese sílu do naší duše.

Podívejme se s jeho silou do obrazů a myšlenek, které nám přicházejí s denní energií, přes naše svědomí a hovoří k nám, žijme den vědomě, nenechme ho jen tak uběhnout, protože den je náš největší učitel.

Když napravíme, co jsme poznali, projasní se naše duše a my budeme mít více radosti a získáme pocit vnitřního bezpečí, budeme zdravější a poznáme, že nám duch Boží pomáhá, že je neustále v nás a kolem nás, že nás zná a ví, co potřebujeme, že nás vede a nekonečně miluje.

 

Z čeho bychom pak mohli mít strach? Strach máme jen tehdy, když nežijeme vědomě – nezištně a s láskou a s dobrotou v srdci, tedy strach máme jen sami ze sebe.

Spojme se tedy co nejčastěji s duchovním srdcem naší duše, je nezničitelné a věčně září a stále v nás zachovává andělskou bytost – dokonalé podobenství Boha-Otce. A dostaví-li se opět něco nedobrého či dokonce strach – pak víme, jakou máme pomoc a že všechno zdoláme s Boží pomocí. Prosme Krista o vedení a ochranu. A obzvláště v této „koronavirové“ době. Kde je potom nějaký strach?

           

Renata Nováková, Petr Ujec

 

Detailněji o těchto tématech hovoříme na našich přednáškách.

Literatura a info: univerzalni.zivot@centrum.cz